FC Namo - Celtic THK (0-2)
Celtic místo Realu
(hráno 3. 11. 2010 na Mikulovce, UMT3, od 18,15 hod)
Copak děláš dneska večer, zeptal se mě znenadání Honzík Čekmejtů minulou středu odpoledne. Popravdě jsem se přiznal, že nemám nic konkrétního v plánu, snad fotbal. A toho se Honza chytil a už ani nevím jak, místo sledování AC Milán (spíše AC Důchodci) versus Real Madrid (mladí, dokonalí, skvělí) ocitnul jsem se na Opatově na zápase Celticu THK. A zažil jsem fotbal na vlastní kůži!
Celtic vstupoval do utkání s Namo FC z pozice mírného favorita, nicméně kapitán Suchoš nabádal ke klidu a pokoře před soupeřem. Modrobílí se zatím profesionálně protahovali a rozebírali zápasovou strategii. Trenér bleděmodrých nabádal své svěřence k aktivní hře a neustálému napadání – kdyby se brala v úvahu jen zavilost pro fotbal, zřejmě bych si ho spletl minimálně s Pepem Guardiolou…
A nejen zavilostí – zápas začal v poměrně ostrém tempu, které vydrželo až do konce zápasu. Namo drželo velmi dobře míč a důrazně napadalo. Obranu Celticu však skvěle dirigoval Honza Suchoš a tým se snažil po křídlech ohrožovat bleděmodré. Tato taktika se výborně osvědčila. Celtic svého soupeře nepouštěl k výraznému ohrožení vlastní branky a sám naopak způsobil brankáři Nama hned několik nepříjemností.
Zvláštní zmínku si zaslouží Czechmate, který svým neustálým pohybem po hřišti způsoboval soupeři nemalé problémy a častými změnami postů dokonale zmátl diváky. Při výkopu jsem se domníval, že Honza hraje levého beka, ale po pár minutách jsem nabyl přesvědčení, že vidím v akci „pražského Messiho.“
Namo FC sice drželo míč a lépe si přihrávalo na své půlce hřiště, ale k ohrožení branky Celticu se moc nedostávalo a samo nebylo schopno pokrýt křídelní nájezdy zelenobílých – zákonitě musel přijít trest. Na levém křídle vysunutý Stenly dostal na konci první desetiminutovky ideální pas a nikým neobsazen uklidil míč přesně k tyči.
Všichni tři diváci jsme měli neskutečnou radost a těšili jsme se na další branky. Ale gólostroj se od toho okamžiku zasekl. „Pražským Skotům“ se povedlo se ještě několikrát dostat před soupeřovu bránu, ale chyběla přesná finální přihrávka a snad i trocha štěstí. První poločas skončil 1:0 pro Celtic.
Po výměně stran hra znatelně přitvrdila. Namo si vzalo k srdci neustálé pokřikování trenéra, který svými decibely a vulgaritami začal připomínat spíše Pepeho Csaplára a skutečně zapracovalo na hře tělem a přidalo na rychlosti – dokonce i pupkatý obránce předvedl několik pěkných minisprintů. Důraz se bleděmodrým vyplatil – v obraně Celticu to začalo pěkně hořet. Hru směrem dopředu kazily nepřesnosti a hlavně velký tlak Nama, které se téměř kompletní vysunulo na polovinu Skotů.
Hráčům Celticu však přálo v obraně štěstí, protože velký nápor Nama přestáli a soupeři začaly pomalu docházet síly a chuť do hry. O velké pozdvižení se postaral opět Stenly, který poněkud tvrdě skolil záložníka bleděmodrých a do ucha mu jemně zařval: „SCOTLAND!!!“
Jako divák jsem toto gesto ocenil a rozhodčí to zřejmě považoval za zpestření utkání, protože mu neudělil žádné napomenutí.
Když už lavička a diváci začali odpočítávat poslední stovku vteřin, prosadil se Celtic podruhé. Z individuální akce se narodil druhý gól a my jsme po trefě Lukyho opět propukli v jásot. Chviličku poté rozhodčí zadul do píšťalky a Celtic THK vyhrál 2:0 a ujal se vedení v tabulce.
Na pozápasové strategické vyhodnocovací poradě u čínské polévky byl Stenly zvolen hráčem zápasu a bylo připito na další slavné vítězství.
CELTIC THK FOREVER!
Pozn.: Když jsem se vrátil domů, tak jsem zjistil, že mladí, dokonalí a skvělí dostali naklepáno od největšího důchodce na hřišti. Jestli to takhle půjde dál, tak jejich místo zaujme v srdci mém právě Celtic!
Fanoušek Štěpán