O týmu

Historie našeho týmu se začala psát na podzim roku 2008. Bláža a Suši nebyli spokojeni s víkendovými termíny zápasů svých dosavadních mužstev a začali různě po pražských hospodách kout plány na založení nového celku a dále pak i domlouvat detaily. Vznikl název a z toho vyplývající barvy dresů, začali jsme oslovovat své kamarády s lukrativní nabídkou… V prosinci jsme poslali oficiální přihlášku na svaz a čekali, co s námi nebožáky bude.

V lednu 2009 jsme se dozvěděli, že si takový tým nemohou dovolit nevzít. Brzy jsme tak trochu punkově z neoficiálních stránek (které se málokdy mýlí) zjistili, že svou první sezonu odkroutíme v 8B.

Dalším zásadním datem v historii táborského Celtiku je 24. únor 2009. V ten den se konala první hráčská schůze, které se zúčastnili všichni kromě z pracovních důvodů omluveného Ondry. Pořešili jsme důležité věci, pokecali, popili a s napětím čekali, jaké řádky budou psát Suši, CelticGirl a Jířa o fotbalových setkáních, která byla teprve před námi.

Jaro 2009 (8B - 1. místo, postup)
První zápas jsme sehráli 10. března proti futsalistům Chasers na Pražačce a kromě zajímavých poznatků (třeba že 2-1-2 opravdu hrát nebudeme) jsme si odnesli i pomyslný bodík za remízu 3:3. U historického okamžiku Celtiku asistovali Bláža, Suši, Jířa, Brejchys, Honza H., Petr K., Pavel a hostující Radek. První gól na foťák a další na papír zaznamenala CelticGirl.

První výhra na sebe nenechala dlouho čekat, připsali jsme si ji hned v následujícím přáteláku proti Tučňákům, kteří nám k ní dopomohli i nasazením starší sestavy. Tu mužstvo ve složení Bláža, Suši, Brejchys, Honza H., Pavel a dva noví muži Váca a Bohy deklasovalo 10:1. Tento zápas na Děkance byl i prvním, ve kterém jsme oblékli své přenádherné zeleno-bílé dresy. K vítězství nás dovedla i fanynkovská podpora ze strany CelticGirl (opět fotící, píšící, povzbuzující...), Wendy a Barči.

Premiéru v hanspaulce zvládnul Celtic, ač oslaben o Bohyho, Pavla, Petra K. a Lukyho, na jedničku, Ši Kyo porazil i díky pěti brankám Váci 6:0. Na první porážku čekal THK do 4. května 2009. Přestože hrál většinu zápasu proti čtyřem Hrnčířským bubákům, prohrál 2:3.

Pořádně slavit mohli začít zeleno-bílí příznačně na Den dětí: nejdříve největší konkurent v boji o druhé postupové místo Hrnčířský bubáci prohráli s 1. FC Mašťáci a o pár hodin později získal Celtic nutné dva body vítězstvím nad 1. FC Kamarádi. O prohře Bubáků jsme se však dozvěděli až o týden později, a tak se postup zapil až na dokopné... Té předcházela vítězná tečka krásné sezony: v přímém souboji o první místo v 8.B porazil CTHK Tlakové galoše (ač oslabené o odpočívající opory) 5:1!

Podzim 2009 (7B - 5. místo)
V létě 2009 se Celtic zúčastnil prvního turnaje, v Želči ale příliš neoslnil. Promoknul a po jedné výhře, jedné remíze a dvou prohrách skončil v osmifinále.

Na podzim brouzdaly žabičky vodami 7.B, a to na domácím rybníku: hřišti Meteoru VIII. Sezonu poznamenala slabá účast po celou dobu (především v září) a samozřejmě i těžší soupeři. Zapomenout nelze ani na střeleckou nemohoucnost, v 11 zápasech jsme vstřelili pouhých 16 gólů... Důsledkem bylo umístění ve středu tabulky.

Jaro 2010 (7B - 2. místo, postup)
Pro jarní sezonu jsme získali tři posily. Bohyho, který se vrátil po zranění, Soukína, jenž v bráně zastoupil lazara Blážu, a konečně Czechmatea. Hráli jsme znovu v 7.B, kde jsme se opět potkali s Motorem a D. G. Teamem.

A na jaře 2010 jsme také zaznamenali svůj do té doby největší úspěch: postup do šestky! V první polovině jsme k němu kráčeli poměrně suverénně, s jedinou remízou v úvodních sedmi kolech. Závěr ročníku nám trochu zhořkl, z posledních čtyř zápasů jsme jen v jediném zvítězili a zbylé jsme prohráli. V závěrečném utkání jsme též poprvé okusili atmosféru slavného hřiště na Hanspaulce, a to byl panečku zážitek!

Podzim 2010 (6D - 1. místo, postup)
I před naší čtvrtou sezonou jsme si zahráli škatulata. Tým definitivně opustil Kopi, kvůli škole na čas opět Bohy, zlomená noha vyřadila Pavla, další komplikace s vazy oddálily návrat Bláži. Posilu jsme získali jedinou, a to Krychlouna, který rychle do manšaftu zapadl (asi jako do sněhu na oslavu prvního gólu za Celtic). Nalosovali nás do 6.D, kde jsme neznali ani jednoho ze soupeřů.

Hned první dva zápasy přinesly poměrně snadné výhry, a tak jsme si říkali, že záchrana asi nemusí být jediným cílem. Světlé zítřky nám předpověděl po vzájemném utkání ve třetím kole trenér Imidinu, který po našem vítězství pravil, že "už to máme jistý". Nutno uznat, že je to znalec :-D Zaváhali jsme jen v pátém kole s M-Bubo, předtím i potom jsme neztratili ani bod. Samozřejmě že ne ve všech duelech jsme byli suverény, často jsme měli i štěstí. Hlavně jsme ale měli výborný tým se skvělým brankářem a Mužem sezóny Soukínem. Ten do posledního střetnutí, ve kterém nám šlo o pojištění prvního místa (a tedy i sudu), nastoupil poté, co si rozstřihnul sádru...

Jaro 2011 (5C - 6. místo)
Bláža se vrátil. To byla pro Celtic hlavní zpráva a hlavní pozitivum jara 2011 stráveného v 5.C. Hned se navíc stal Mužem sezóny, protože byl hlavní oporou týmu a především díky němu nedopadla hůře, než dopadla. Co se týče výsledků, bylo to takové nemastné, neslané. Týmy ze spodní části tabulky jsme poráželi, na ty lepší jsme neměli. Mrzela nás hlavně prohra s Imidinem. Překvapili jsme naopak na Rektorském sportovním dni, kde jsme skončili čtvrtí z osmadvaceti. S odstupem času můžeme mít radost z toho, že jsme se zase víc sehráli a zvykli si na vyšší level.

Podzim 2011 (5C - 2. místo, postup)
V šesté sezóně čtvrtý postup. Tentokrát ale nebyl tak suverénní jako ze šestky, i když odstup od třetího místa skupiny 5.C byl tříbodový. Nehráli jsme sice špatně, zvlášť obrana v čele s Mužem sezóny Krychlounem a Blážou šlapala, ovšem měli jsme i velkou porci štěstí. Zápas proti největším postupovým konkurentům South Stars jsme vyhráli 1:0 díky tomu, že jejich gólman trefil při odkopu Czechmatea, stejným výsledkem jsme zvítězili i v dalším utkání, pro změnu poté, co Pavel kopal trestňák z půlky, Czechmate se Soukínem složili brankáře a míč skončil v síti... Na druhou stranu jediná naše porážka byla zase smolná - zařídil ji vlastenec a tečovaná střela. V dalších devíti duelech už jsme neprohráli, remízu jsme uhráli i se skvělým Bongem. Sezóna byla výjimečná také tím, že nám v několika zápasech chyběl Malťan Váca. Celý podzim absentoval i Angličan Jířa a většinu bohužel též Stenly, který si přetrhl vazy v koleni.

Jaro 2012 (4C - 4. místo)
I v první sezóně ve čtyřce jsme překvapivě hráli o postup. Taktiku jsme předělali z 2-3 na 3-2, ve které se role krajních obránců ujali většinou kreativci jako Hlína (zimní, a to obrovská posila - hned se stal Mužem sezóny!), Pavel nebo Luky, což pro naši ofenzivu byla obrovská zbraň. Tou byl jako tradičně také Váca, byť tentokrát vynechal z cestovatelských důvodů pro změnu závěr sezóny - ještě před tím ale stihnul hattrickem popravit Lžiceltic Prague FC v derby, jaké jsme do té doby nehráli. Kromě Váci se na tom samozřejmě podepsal skvělý týmový výkon, který nás zdobil po celou sezónu, a Bláža - velká opora všech utkání.

Kaňkou je největší porážka v historii (3:8 od Interu Bubeneč), která byla způsobená především absencí několika klíčových hráčů a která vlastně rozhodla o našem nepostupu. Obejít jsme se stále museli bez Stenlyho (bez něj definitivně) s Jířou a od třetího duelu také bez Bohyho, kterému opět luplo v koleni a vypadlo to na jeho derniéru - naštěstí jsme se mýlili. Do sezóny už nenastoupil Soukíno. Za zmínku ještě stojí to, že jsme po třech mikulovských sezónách opět kočovali - podívali jsme se třeba na Hanspaulku, na Zákostelní nebo do Slivence. Pomineme-li klání v Hanspaulské lize, dokázali jsme v konkurenci 23 týmů vyhrát Rektorský sportovní turnaj UK!

Podzim 2012 (4C - 8. místo)
Za tuhle sezónu nejlépe mluví čísla: 8. místo, 11 bodů, skóre 26:30, pouhé tři výhry. Dlouho jsme mohli navzdory našim ztrátám myslet na postup, ve finále jsme byli rádi, že jsme nesestoupili. Neskutečně vyrovnaná skupina, ve které měly týmy na čtvrté až osmé pozici stejný počet bodů. Neproměňovali jsme šance, do kterých jsme se ale tentokrát i obtížněji dostávali, naopak jsme hodně gólů obdrželi, přestože toho Bláža znovu dost vychytal. Mužem sezóny se opět stal Hlína. Do týmu se vrátili Jířa se Soukínem, zmizel naopak Honzík Hornát.

Jaro 2013 (4B - 2. místo, postup)
POSTUP DO TROJKY! Sezónu jsme sice zahájili dvěma porážkami ze tří zápasů, ale pak jsme prohráli až v posledním kole. Tím jsme se ovšem o vysněný posun o soutěž výš málem připravili, zachránilo nás až vítězství Steva nad konkurenčním 1. FP. Naše utkání jsme vyhrávali obvykle vyšším rozdílem, řadu z nich relativně v pohodě, a díky tomu jsme měli jedno z nejlepších skóre. Zásluhu na tom měl jak v životní formě chytající Bláža, tak ofenziva vedená třemi Jaroslavy - produktivním útokem Váca-Jarda podporovaným Hlínou. Právě Hlína musel přepustit paroží pro Muže sezóny Jardovi, který na něj navázal tím, že trofej získal už ve své první sezóně v týmu. Převážnou část zápasů nám chyběl "Francouz" Luky.

Podzim 2013 (3A - 3. místo)
Začátek v trojce nebyl úplně snadný, v prvních čtyřech kolech jsme dvakrát remizovali 1:1 a dvakrát prohráli 2:6, ale pak jsme se rozjeli a ve zbývajících sedmi zápasech ztratili jediný bod za plichtu. Nakonec jsme tedy skončili na skoro neuvěřitelném třetím místě. Pomohly nám k němu i spolehlivé výkony Soukína, nejlepší defenziva naší ligy i 14 branek Muže sezóny Váci. Obejít jsme se museli bez Krychlouna, sporadicky nastupovali Francouz Luky, Ústrašan Bláža i pracovně vytížený Pavel.

Jaro 2014 (3A - 9. místo)
Zatímco první sezóna v trojce nám vyšla nad očekávání, tentokrát jsme museli až do předposledního kola bojovat o záchranu. Co do počtu bodů i konečného umístění to byl náš zatím nejhorší půlrok v hanspaulce. Zároveň jsme ale odehráli možná nejpamátnější zápas, proti Libčicím jsme z 1:5 otočili během posledních deseti minut na 8:5. Znovu nás táhl Váca (tentokrát 12 gólů), přidal se k němu Muž sezóny Hlína (10 gólů) a navzdory poměrně vysokému počtu inkasovaných branek i Soukíno. K jedinému duelu znovu nastoupil Bláža, lépe na tom nebyl ze zdravotních důvodů ani Brejchys, čtyřikrát dorazil Pavel a vůbec bohužel Krychloun.

Podzim 2014 (3A - 11. místo, sestup)
Jednou to přijít muselo a také přišlo. V naší dvanácté sezóně jsme poprvé sestoupili. Sice jsme do ní poprvé po třech letech vstoupili vítězně, jenže pak jsme sedm zápasů v řadě nevyhráli a závěrečné vzedmutí už bylo málo. Železný muž Burryno opět nevynechal jediné utkání, jen jednou chyběli Suši, Hlína, Váca a Muž sezóny Jarda, ostatní chodili méně. Soukíno kvůli zranění odchytal jen pět duelů, Czechmate se zase vrátil až na poslední tři střetnutí a třikrát si byl opět kopnout i Bohy. Jedním z problémů byla nízká produktivita. Dali jsme jen 21 gólů, což je druhý nejmenší počet v naší historii. I Váca se trefil pouze pětkrát, stejně jako Czechmate. A na rozdíl od některých předchozích půlroků, tentokrát nám ani nepřálo štěstí.

Jaro 2015 (4A - 6. místo)
Sezóna nemastná, neslaná. Měli jsme na víc, jenže jsme to zazdili relativně hned v úvodu zbytečnými porážkami. Oproti minulým dvěma sezónám jsme aspoň neměli potíže se zachraňováním se. Sestava byla relativně konstantní, kromě odpadlíků (Bláža, Krychloun, Stenly, Honzík, Brejchys, Kopi) častěji absentovali jen Pavel a kvůli tentokrát pro změnu velšskému hostování Luky. Párkrát nemohl ani Soukíno, což jsme na rozdíl od předchozích případů řešili z vlastních zdrojů a Suši ze čtyř zápasů vychytal tři vítězství. Jaro jsme si zpestřili ještě premiérovou účastí v Ligovém poháru, ve kterém jsme si vyzkoušeli dva extrémy. Nejdříve jsme vyprášili naše historicky první hanspaulské soupeře Ši Kyo 14:0, pak jsme i vinou dovolené většiny opor byli vyprášeni Don Giovanni 0:9, a zrodila se tak nejvyšší porážka naší historie. Mužem sezóny se stal poprvé Burryno, který stále nepřerušil svou sérii bez jediného vynechaného hanspaulského zápasu, která trvá od jeho příchodu.

Podzim 2015 (4A - 8. místo)
Díru do světa jsme ani tentokrát neudělali, naopak to chvíli vypadalo na vážné záchranářské problémy, které jsme odvrátili v předposledním kole. Gólově nás tradičně držel Váca. Trefil se desetkrát, stejný počet asistencí pro změnu zaznamenal Burryno. Na cenu pro Muže sezóny to ale tentokrát bylo oběma málo, čtyři duely v brance, z toho tři výhry a tři ocenění pro Muže zápasu stačily na první paroží kariéry Sušimu, který tak po narození Amálky dosáhl v životě na další milník. Na rozdíl od jara na podzim už Suši mezi třemi tyčemi nesuploval za Soukína, ale za novou gólmanskou jedničku Banyho. V několika střetnutích jsme se museli obejít bez Francouze Lukyho, školáka Jardy a maroda přes záda Jíři, ve všech bez zlomeného Bohyho (a dalších, kteří chyběli už dřív).

Jaro 2016 (4A - 9. místo)
Ani v téhle sezóně to žádná sláva nebyla, opět jsme se dlouho rochali v bahníčku blízko sestupových vod. On by to upřímně byl i zázrak, kdyby to bylo jinak, když to Hlína už nemohl vydržet bez Bláži a vyrazil za ním na Nový Zéland a když Jarda kvůli zranění zvládl odehrát jen čtyři zápasy. Hlavní zodpovědnost zůstala na Burrynovi, který se jí poctivě chopil, znovu nezmeškal jediný zápas, s osmi góly a jedenácti asistencemi se stal nejlepším střelcem (poprvé v celticské kariéře), nejlepším nahrávačem, a zaslouženě tedy i Mužem sezóny. V týmu už máme znovu Bohyho, i když ne téhož. Ondra za sebe dohodil Lukyho, který se uvedl čtyřmi brankami v úvodních třech utkáních. Dalším nováčkem byl Ladis. Kromě Hlíny a Jardy si hodně absencí připsali taky Francouz Luky a studento-pracanti Brejchys s Pavlem.

Podzim 2016 (4A - 11. místo, sestup)
Solidní první polovina - šest bodů ze šesti zápasů - bohužel nebyla předzvěstí dobré sezóny. Všech zbylých pět utkání jsme totiž prohráli. Abychom našli vysvětlení tohoto zlomu, nepotřebujeme Sherlocka Holmese, poručíka Columba, inspektora Clouseaua ani detektiva Martina Tomsu. Postupně jsme totiž přišli o zraněného Lukyho Boháče, o opětovného Francouze Lukyho Krasulu a Rakušana Jardu. Na fotbal v podstatě zbyl jen Burryno a to bylo málo, hře dost často chyběla myšlenka i řád, a tím pádem také góly. Podruhé v historii jsme sestoupili i proto, že jsme dvakrát neudrželi vedení 3:1 a v obou případech prohráli 3:4. Mít z těchto duelů aspoň tři body, zachránili bychom se... Už trochu evergreenem byl nestálý kádr, mimo tři odpadlíky totiž byli další čtyři (Pavel, Bany, Ladis a navrátilec Ondra Boháč) hráči, kteří nasbírali maximálně pět startů. Kostru už celkem tradičně tvořili Soukíno, Suši, Burryno, Jířa, Váca a Czechmate, který si poprvé vysloužil ocenění pro Muže sezóny.

Jaro 2017 (5B - 3. místo)
Takový rozjezd do sezóny jsme ještě nikdy nezažili. Pět zápasů, pět vítězství. Ne všechna byla suverénní, ale dokráčeli jsme k nim. Jenže pak následovala čtyři utkání, ze kterých jsme tři prohráli. To nás stálo postup. Všechny tři porážky totiž byly s konkurenty v boji o čtyřku a jedna z nich zaslouží nálepku "zásadní", protože na třetí, tedy první nepostupovou příčku, nás odsoudil právě horší vzájemný duel s týmem Ujde to. Stačil jeden jediný gól... Trofej pro Muže sezóny převzal poprvé Luky Bohy, který byl s deseti brankami i nejlepším střelcem. Přitom vynechal dva a půl zápasu. Doposud rekordních šest hráčů zvládlo všechny mače - Soukíno, Suši, Burryno, Czechmate, Jířa a Váca. Zhruba polovinu sezóny odehráli Pavel s Ladisem, třikrát vypomohl Ondra Bohy (a zaplatil za to zlomenou rukou), dvakrát Jarda a na poslední střetnutí se vrátil Novozélanďan Hlína. Kuriozitou jara byl nepřestup kolegy Lukyho B. Jirky, kterého jsme nejdřív chtěli, pak zjistili, že ho vzhledem k počtu hráčů až tolik nepotřebujeme, i díky jeho osobní intervenci v hospodě jsme se zase přiklonili k podepsání přestupního lístku, jenže sága skončila poučkou svazu, že uprostřed sezóny se měnit dres nesmí...

Podzim 2017 (5A - 1. místo, postup)
Sestupnou tendenci Celtiku poslední doby jsme zvrátili prvním postupem po čtyřech a půl letech. A to docela ve velkém stylu. 7:0, 6:1, 11:2, 9:0, 10:1. I takové příděly jsme byli schopní rozdávat. Dvě desítky jsme dosud nastřádali jen v osmičce. Celkově jsme se dostali na 64 nastřílených branek, nejvíc od 70, které jsme nasázeli - jak jinak - v naší hanspaulkové premiéře v osmičce. Nejvíce se na tom podílel Váca, trefil se v každém duelu a dohromady 16x - nejvíc s výjimkou jediné sezóny, jistě už odtušíte jaké. Sekundovali mu Burryno s 12 góly a 13 asistencemi, Hlína (7/12), Czechmate (10/7) a Luky Bohy (8/9). Zmínit je potřeba také brankáře, Bany chytal jen jednou a hned si připsal čisté konto, Soukíno měl za osm duelů nuly dvě a průměr jen lehce nad jeden inkasovaný gól na zápas. Důležitým faktorem se stal Hlínův návrat z novozélandských sadů, díky němuž jsme rázem měli vzadu dva výtečné fotbalisty na tvorbu hry. Právě Hlína tak právem převzal paroží pro Muže sezóny, byť ne vždy zná stav utkání. To je narážka na kaňku naší sezóny, kterou je ostudná porážka s posledním Pirelli, které z 0:3 otočilo na 4:3 během závěrečných 15 minut. Nikoliv francouzský, ale nově anglický legionář Luky tentokrát stihnul jeden duel, Pavel s Ladisem především ze zdravotních důvodů ani to, Ondra Bohy po dalším zranění znovu ohlásil konec kariéry.

Jaro 2018 (4B - 6. místo)
Solidní nováčkovská sezóna. Mohla být lepší, mohla být i o něco horší. Dostávali jsme dost gólů, celkem jich bylo 39, což je nejvíc za naši dosavadní historii. Zároveň jsme jich ale i dost dávali, teprve popáté jsme se prodrápali na metu 40. Nejvíckrát (tentokrát 12x) se tradičně radoval Váca, produktivitu taky tradičně ovládl král asistentů Burryno (7+14). Osa týmu se nezměnila, ani jeden zápas nechyběli Burryno, Czechmate a Muž sezóny Luky Bohy, jen pár absencí nasbírali Váca, Suši, Hlína, Soukíno a Jířa. Zase vůbec nehráli Pavel s Ladisem, letos vyrazili na zkušenou do ciziny, na které setrval také Jarda. Navzdory tomu ale jeden zápas odkopal. Čtyři zvládnul Bany.

Podzim 2018 (4A - 4. místo)
Navzdory průměrnému rozjezdu (2-1-2) jsme ještě před devátým kolem měli ve svých rukou postup, protože nás čekaly duely s dvěma hlavními konkurenty Speciálem Braník a Texaskými hyenami. Jenže jsme z nich vydolovali jen jediný bod. I tak jsme skončili na solidním čtvrtém místě. Velkou zásluhu na tom zase má dobrá produktivita, v šesti zápasech jsme dali aspoň pět gólů. Korunu pro krále našich střelců si tentokrát nasadil Burryno, branek nasázel 14 a o jednu předčil Vácu. Paroží pro Muže sezóny pro změnu získal Soukíno, přestože nastoupil jen do šesti zápasů. Osu tradičně tvořili Burryno, který má stále v zelenobílém stoprocentní hanspaulskou účast, Váca, Hlína, Luky Bohy, Czechmate a Suši. Nováčkem naší družiny se stal Hlínův vzdálený bratranec Pavel V. Jen dvakrát zvládnul nastoupit Jířa, jednou nám přišel pomoct Pavel.

Jaro 2019 (4B - 4. místo)
Bláznivá sezóna. Prohráli jsme první čtyři zápasy a stejně jsme ještě hráli o postup. Pravda, jen díky tomu, že se úvodní porážka změnila v kontumační vítězství. Ale také díky tomu, že jsme pak šestkrát za sebou zvítězili. V závěrečném kole jsme na Mikulovce po očku sledovali na vedlejším place hrající konkurenční Gepardy, jenže potřebného zaváhání jsme se nedočkali a navíc jsme měli sami co dělat, abychom uhráli aspoň remízu. Právě v tomhle zápase se do branky po pěti letech vrátil Bláža, bohužel to byla zároveň jeho celticská derniéra, protože pak musel na další operaci s kolenem, po níž už má fotbal zakázaný. Tradičními lídry byli Váca (14+2) s Burrynem (5+10), kteří se společně stali Muži sezóny. Dobrou docházku měli také Czechmate, Hlína a Luky Bohy, slabší to bylo s dalšími včetně Soukína, což nám nadělalo dost paseky v brance. V ní se vystřídalo během jara celkem šest lidí.

Podzim 2019 (4A - 11. místo)
Špatné, špatné, špatné. Bodově vyrovnaná nejhorší sezóna, hříčkou osudu znovu ve skupině 4A. Jeden neslavný klubový rekord jsme ale dokonce pokořili: nastříleli jsme pouhých dvacet gólů. Má to dva důvody: naprosto zoufalou efektivitu v zakončení, protože šancí jsme měli dost, a absenci kanonýra Váci, který ze zdravotních důvodů nemohl nastoupit ani jednou. Vypovídající je i to, že ke koruně králů střelců stačilo Czechmateovi s Hlínou nastřílet čtyři branky. Druhý jmenovaný si odnesl i ocenění pro Muže sezóny. Pozitiva se hledají těžko: snad leda vyhraný přímý souboj o předposlední místo v závěrečném kole nebo nový muž jménem Kráňa. I s ním nás celkem bylo devět, což je nejnižší počet hráčů v historii. Většina z nás ale měla solidně zaplněnou prezenčku, dokonce bez jediného áčka Hlína, Czechmate a pochopitelně Burryno, který si od upsání se Celtiku stále drží stoprocentní docházku.

Jaro 2020 - zrušeno kvůli koronaviru

Podzim 2020 + Jaro 2021 (5B - 4. místo)
Další divná sezóna. Před dalším lockdownem jsme na podzim stihli jen čtyři zápasy, při nesmyslném předvánočním rozvolnění jeden, zbytek jsme zvládli dohrát na konci jara. Covid zpackal samozřejmě mnohem podstatnější věci, ale nás možná připravil o rychlý návrat do čtyřky. Po oněch čtyřech utkáních jsme měli čtyři vítězství se skóre 22:1, jenže z následujících pěti mačů jsme čtyři prohráli... Díky pandemii mohl často chodit Jarda, naopak Luky Bohy vzhledem k přesídlení na jih mockrát nebyl. Ani jednou nevynechali Muž sezóny Czechmate, který se stal i nejlepším kanonýrem skupiny, Hlína a - tohle byste neuhodli - Burryno. Tomu se podařilo počet zápasů v řadě zaokrouhlit na 150!

Podzim 2021 (5A - 2. místo)
Přemýšlím, čím tahle sezóna vynikala...? Asi si zapamatuju to, že jsme v několika zápasech i díky nováčkům Balonovi s Mikim (ten už dvakrát naskočil na jaře) hráli fakt skvělý fotbal. Samozřejmě nejde vymazat sedmý postup klubové historie, byť jsme se o něj zpackaným závěrem sezóny (jediný bod z posledních dvou duelů se zachraňujícími se týmy) málem připravili. Mužem sezóny se hned stal zmiňovaný novic Balon, který si zároveň uzmul korunu krále týmových střelců. Čím dál obdivuhodnější je výkon Burryna, na podzim jediného neabsentujícího borce. Jednou jsme kvůli problémům s docházkou, které nás hlavně zpočátku trápily, dokonce z fotbalové rakve vytáhli Pavla. Naopak Luky Bohy už si bohužel nekopl.

Jaro 2022 (4A - 2. místo)
Druhý postup v řadě! Vykročili jsme k němu v první polovině sezóny, kdy jsme ze šesti zápasů pět vyhráli a v jednom remizovali. Pak už to tak skvostné nebylo, ale i díky klopýtání konkurentů jsme si cestu do trojky zajistili už kolo před koncem. Mužem sezóny se díky skvělým výkonům stal Soukíno, jasným ofenzivním lídrem byl Burryno, který devět gólů dal a na deset jich nahrál. Po sezóně po 171 hanspaulských zápasech v zelenobílém v řadě chtěl skončit, ale naštěstí si to rozmyslel. Kromě Burryna všechny mače tentokrát odehráli taky Hlína a Suši, jen jednou zmeškal Soukíno a dvakrát Váca.

Podzim 2022 (3A - 12. místo)
Bodově nejhorší sezóna historie. Narazili jsme na fotbalovou kvalitu a taky na naši žalostnou neproduktivitu, v některých pozicích bylo skutečně těžší gól nevstřelit než vstřelit. Podepsala se na tom i z různých důvodů slabší docházka Balona a Mikiho. Stoprocentní tentokrát zůstali Suši s tradičním držákem Burrynem, který se po třech a půl letech vrátil na trůn pro Muže sezóny. Jen jednou zmeškal Soukíno, dvakrát Hlína, Czechmate a Kráňa, kterému stačilo pět gólů na triumf v interní soutěži kanonýrů. Hlína s Jardou ze zdravotních důvodů zvažují konec nebo minimálně vynechávání většího počtu zápasů.

Jaro 2023 (4B - 11. místo)
Další bída. Tentokrát jsme překonali rekord v počtu porážek v řadě, prohráli jsme totiž prvních sedm kol, byť to kolikrát bylo dobře rozehrané a na konci těsné. Ještě horší než samotné výsledky byla docházka, se kterou byl problém pokaždé s výjimkou dvou zápasů. Všechny mače odkopali Suši s Mužem sezóny Burrynem, jednou chyběl Jířa, třikrát Váca s Czechmatem a Kráňou. Dál už to bylo z různých důvodů smutné. Hlína už kvůli tříslům přišel jen dvakrát, Jarda ani jednou. Nováčkem se stal Charvoš. Burryno se dostal přes stovku hanspaulských gólů za Celtic, Váca jich má celkem i s přáteláky už přes 300, Suši přeskočil metu 250 mačů v soutěži.

Historie týmu ve statistikách

1. zápas: CTHK x Chasers 3:3 (10. března 2009, Pražačka)
1. hanspaulský zápas: CTHK x Ši Kyo 6:0 (30. března 2009, Hagibor)

1. výhra: CTHK x Tučňáci 10:1 (18. března 2009, Děkanka)
1. hanspaulská výhra: CTHK x Ši Kyo 6:0 (30. března 2009, Hagibor)

1. (i hanspaulská) prohra: CTHK x Hrnčířský bubáci 2:3 (4. května 2009, Angelova)

nejvyšší (i hanspaulská) výhra: CTHK x GK Ohradní 17:1 (29. dubna 2009, Pankrác)

nejvyšší prohra: CTHK x Don Giovanni 0:9 (10. června 2015, Hostivař)
nejvyšší hanspaulská prohra: CTHK x SportHES 4:10 (18. března 2019, Meteor)

nejvíce startů: Suši (284)
nejvíce hanspaulských startů: Suši (262)

1. gól: Pavel (x Chasers)
1. hanspaulský gól: Váca (x Ši Kyo)

nejvíce gólů: Váca (301)
nejvíce hanspaulských gólů: Váca (258)

nejvíce gólů v zápase: Váca (6, x Sudden Death, 16. dubna 2009, Hagibor)
nejvíce gólů v hanspaulské sezoně: Váca (23, J09 - 8.B)

nejdelší hanspaulská série vítězství: 7 zápasů (16. října 2017 - 19. března 2018)
nejdelší hanspaulská série porážek: 9 zápasů (21. listopadu 2022 - 10. května 2023)

nejdelší hanspaulská série bez prohry: 10 zápasů (27. září 2011 - 28. března 2012)
nejdelší hanspaulská série bez výhry: 9 zápasů (21. listopadu 2022 - 10. května 2023)

nejúspěšnější hanspaulské sezony: Podzim 2010 (1. místo, 20 bodů, 10 vítězství, 1 prohra; skupina 6D), Jaro 2013 (2. místo, 15 bodů, 7 vítězství, 1 remíza, 3 prohry; skupina 4B), Podzim 2013 (3. místo, 15 bodů, 6 vítězství, 3 remízy, 2 prohry; skupina 3A)
nejméně úspěšné hanspaulské sezony: Podzim 2022 (12. místo, 5 bodů, 2 vítězství, 1 remíza, 8 proher; skupina 3A), Podzim 2019 (11. místo, 6 bodů, 2 vítězství, 2 remízy, 7 proher; skupina 4A), Podzim 2016 (11. místo, 6 bodů, 2 vítězství, 2 remízy, 7 proher; skupina 4A)

Přehled jednotlivých sezón najdete zde.

naposledy aktualizováno: 6. října 2023

Více zde: https://celticthk.webnode.cz/historie/