Celtic THK - Veget FC 3:1 + Rektorský sportovní den

MISTŘI!!! + Další výhra, byť nepřesvědčivá

(hráno 16. května 2012 na Pražačce3, UMT3, od 19.00)

Na hostivařský turnájek o 23 týmech jsme se vydali v sestavě Bláža - Suši, Czechmate, Váca + Sušiho kolega Martin a Bláži kamarád Hřídy. V nevlídném studeném a větrném počasí jsme sice začali solidní remízou 1:1 (gól Czechmate) s mezinárodním výběrem Chirurgové, na kterou jsme navázali vítězstvím 2:1 (Váca 2x) nad slabou Strátou času, jenže pak přišla porážka 0:4 po čtyřech chybách v obraně od celku Čtvrtek 9:00 a vypadalo to s námi bledě. Abychom vůbec postoupili z pětičlenné skupiny do osmifinále, potřebovali jsme uhrát aspoň bod s týmem Kozlové, který do té doby ani jednou neinkasoval. Po parádní akci Váci a Martina jsme je naštěstí zdolali 1:0 a skupinu C dokonce ovládli. Naši přemožitelé paradoxně jako jediní nepostoupili.

I vyřazovací fáze se hrála pouze na jednou dvanáct minut, což nám s jednočlennou střídačkou poměrně vyhovovalo, především v duelech se silnějšími soupeři v semifinále a finále. Tam jsme se ale museli prokousat přes osmifinále, ve kterém Váca znovu potvrdil svou střeleckou fazónu, Kolíky porazil dvěma góly 2:0. Ve čtvrtfinále proti Bystrým se ovšem neprosadil on ani nikdo jiný (Czechmateovu bombu z dvou metrů vyrazil soupeřův brankář neortodoxně hlavou), a tak se šlo do penalt. Začínali Bystří, jenže Bláža se uvedl perfektním zákrokem, na což navázal Suši přesnou ránou po zemi k tyči, pak opět dohnal náš čapoun střelce k slzám, Váca nám dokázal, že se dokáže trefit i z puntíku, a korunu našemu postupu dal pokus jednoho z Bystrých do břevna.

Jak je důležité míti Vácu, se ukázalo hlavně v semifinále, ve kterém jsme nastoupili proti hodně silnému AC Právnická fakulta, který udivoval individuálními akcemi i některými kombinacemi, ale škodil si chybami v rozehrávce - snad všechny čtyři branky Váci padly po nich. Dvakrát jsme sice inkasovali, ale což... Vybojovali jsme finále, zajistili si placku, a předčili tím svůj loňský bramborový výsledek.

Boj o titul mistra Univerzity Karlovy rozhodla možná už drobnost před výkopem. Motolští mistři vyhráli los a řekli si o balón, Suši mohl vybrat stranu, a protože ho už bolely nohy, zvolil tu, na které už jsme byli připraveni a která byla proti větru. V úvodu nás soupeř nechal hrát a poté, co zjistil, že nejsme žádní zázraci, se do nás obul a i se štěstím jsme hájili nulu (zvlášť při střele, která se od vnitřní strany tyče odrazila jen těsně vedle druhé tyče, a šla tedy ven). A dvacet sekund před koncem přišel klíčový okamžik. Martin nakopl aut vší silou směrem k soupeřově bráně s heslem "hlavně nechybovat, na penalty si věříme". Míč vypadal, že skončí až na hostivařském nádraží, jenže najednou ho poryv větru začal vracet, což udivilo všechny s výjimkou Váci, který snad jediný nepřestal hrát, gólmana poslal na párek a Celtic na trůn - MISTŘI!!!

Kromě nejcennějšího slastného okamžiku (který kapitán zařadil ještě nad třetí místo v přeboru sekundy ve stolním tenise a další bronz z klání kvinty v běhu na lyžích) jsme získali i láhev sektu, studentskou pečeť, štángli lovečáku, pytlík toustového chleba, trička a diplom, což jsme všechno postupně spořádali (s výjimkou diplomu a triček).

Poté jsme se přesunuli na Pražačku, kde čtveřici vítězů doplnili Krychloun, Pavel, Hlína a Luky. To rozhodně nebylo na škodu, protože na nejlepších fotbalistech UK byla přece jenom (na někom víc, na někom míň) vidět únava materiálu. Nejvíc na Sušim, který odehrál jeden z nejhorších zápasů v životě, Váca hned ve své první šanci neměl po sprintu příliš sil na zakončení, Bláža pustil smůlovatý gól, na Czechmatea si k jeho štěstí nic nepamatuju :-)))

Prvních deset minut bylo z naší strany skvělých s tradiční výjimkou koncovky, ve které se blýskl jen sváteční střelec Krychloun, ostatní buď neměli přesnou mušku, vychytal je gólman, nebo ještě zbytečně kombinovali. Ono to k tomu vyzývalo, protože soupeř byl opravdu hodně slabý, hrozil ojediněle, a tak se zdálo, že můžeme skórovat klidně uchem z brankové čáry. Trest nás stihl po rohu, při němž Luky na čáře zvedl nohu a Bláža si ho pak hodil do brány. Zbytek prvního poločasu jsme vypadali, jak kdybychom spolu hráli prvně.

Zaplaťpánbůh nám pomohl podobný a ještě šťastnější moment než při vyrovnávací brance. Pavel hodil aut do ohně a gólman si ho srazil do sítě. To nás uklidnilo, začali jsme si víc věřit, vrátili se ke své hře po zemi s kombinacemi, která také přinesla třetí gól. Czechmate zatáhl balon po lajně a naservíroval ho před prázdnou Vácovi.

I když to z naší strany nebyl fotbal přesvědčivý, zvlášť s ohledem na soupeře, hlavní jsou v tomto směru dva body, díky kterým můžeme dál snít o trojce. Musíme si ale uvědomit, že chceme-li uspět v dalších utkáních, v nichž nás čekají i konkurenti v boji o postup, je třeba přidat.

Suši