Celtic THK - Merck stars (2-0)

Magické datum 20. 10. 2010 zafungovalo

(hráno 20. 10. 2010 na Mikulovce, UMT3, od 18,15 hod)

Jestli jsme si v dosavadním průběhu sezony stěžovali na počasí, rouhali jsme se a tentokrát nám bylo připomněno, že může být hůř. Už před zápasem se nikomu kvůli zimě nechtělo převlékat, nicméně nápad otestovat místní šatny neuspěl. Já blbec jsem si ještě ulevil, že chladnější počasí mi nevadí, hlavně, že neprší.

Na pointu vás nenechám dlouho čekat. O přestávce jsme si mohli s Krychlounem pochvalovat, že je sice zima, ale zato prší. Dokonce nás to přimělo nanosit bagáž pod střídačku, kde jsme tak obestlali našeho jediného fanouška Pavla. Co na tom, že přišel především kvůli pozápasové pikantní polévce a pivu.

Během utkání jsme se ho snažili namísto polévky zahřát my naším výkonem. Sešli jsme se v kompletním složení pro tuto sezonu. Chyběli jen dlouhodobí marodi Bláža s Pavlem (i když ten tedy aspoň koučoval - a nutno uznat, že to je trenér velmi rozvážný, žádný bouřlivák) a letos zaneprázdněný Bohy. Když už jsem se zmiňoval o našich chuligánech, kvůli svým fotbalovým povinnostem (a velmi úspěšným, její tým vyhrál 5:0 a ona vychytala nulu!) nedorazila jejich šéfka.

Po dvouzápasové absenci jsme se znovu mohli spolehnout na naši brankářskou jedničku Soukína, který se setsakramentsky oháněl, aby svou pozici před Brejchysem uhájil. Jako tradičně předvedl několik důležitých zákroků (objektivně je nutno přiznat, že byl dobře rozchytaný), jednou mu vypomohla tyčka.

To už ovšem bylo za stavu 1:0, který nám zajistil svou jubilejní sedmdesátou trefou za Celtic Váca. Ke gólu mu pomohla i šťastná (minimálně pro nás) teč, jež míč přizvedla mimo dosah soupeřova brankáře. Navzdory dalším šancím na obou stranách skončil tedy poločas naším jednogólovým náskokem.

Takový výsledek ukazovala světelná tabule ještě několik minut druhé půle. Větší klid nám přinesla až Vácova akce, na jejímž konci stál střelec - rutinér Brejchys. Ten dobře odhadnul dráhu letu balonu a svým skluzem ho dovezl až do sítě. Po "technickém gólu" z loňska tak naše jedenáctka poprvé pořádně skórovala!

Štěstí, které nám dopomohlo k vedení 1:0, k nám pak několikrát naopak stálo zády. Nejmarkantnější to bylo při Czechmateově střele, která polechtala nejdříve jednu a vzápětí i druhou tyč a ve finále se odrazila do pole.

Mrzet nás to ale pak při rozboru v restauraci J' Ci-Zhraat (nebo jak se to vůbec jmenuje) nemuselo, letos poprvé jsme uhájili čisté konto, což v kombinaci s dvěma vstřelenými góly dává výsledek 2:0 a dva body do tabulky. Ty jsou o to cennější, že protivníkem nám byli Merck stars, kteří na nás měli před tímto kolem jen jednobodový odstup.

Soupeř to byl poměrně zdatný, ale pojetím méně týmový než my. Několikrát nás přečíslil, jenže mu buď nevyšla finální přihrávka, nebo ztroskotal na Soukínovi. Ke cti slouží Merck stars férovost - přiznávání míčů bylo naprostou samozřejmostí.

Napůl v euforii, napůl však samozřejmě v nadsázce, jsme už ve výše zmíněném lokále začali plánovat, co s případným sudem za první místo (které, jak podotknul Stenly, máme ve svých rukách). Snad jsme neurazili fotbalové božstvo jako předminule Váca. Jeho připomínku k duelu s Merck stars, že od 40. minuty nebylo o co hrát, jako bychom neslyšeli...

Sushi