Celtic THK - FC Bába 5:3

I v páté lize se dá hrát

(hráno 6. dubna 2011 v Hostivaři, UMT3, od 18.15)

Po dvou drtivých porážkách (1:7 v přípravě s Motorem a 1:6 v prvním jarním mistráku s Chvojkovicemi) jsme si konečně spravili chuť. Už první minuty duelu s Bábou naznačily, že by mělo jít o vyrovnaný zápas a ne více méně bago jako posledně. Musíme sice uznat technické kvality soupeře (především hráče č. 7, který byl navíc velmi rychlý, takže ho kolikrát naše sedmička ani nestihla faulovat), v porovnání s Chvojkovickými šlo ale o kvality nuzné.

Nám velmi pomohly dva rychlé góly, u kterých v obou případech bylo duo Jířa - Váca. Našeho goleadora by v takové situaci asi čekal každý, kdo se byl podívat byť na jednom z našich zápasů, že ale bude jedním z hlavních strůjců naší výhry Jířa, to možná leckoho překvapí. Ale je to tak, Jířa potvrdil svou chuť do hry, nebojácnost a sebevědomí. V prvním případě drze tečoval patičkou Vácův přímák mezi nohy soupeřova brankáře, v druhém případě neomylně naservíroval balon Vácovi před zcela opuštěnou branku.

Pak přišla menší komplikace v podobě snížení z pokutového kopu, o kterém jsme se sice snažili zpočátku diskutovat (což nám proti starému známému sudímu Michalu Šťástkovi bylo stejně prd platné), ale sami jsme věděli, že sedí jak prdel na hrnec. Jeden z protihráčů už už napřahoval ke střele do prázdné kasy a Soukíno, který mu ležel pod nohama, mu jednu z končetin chytil. Penaltu pak jedna z Bab šoupla Soukínovi jeslemi do sítě.

V průběhu celého utkání jsme měli obrovskou kliku, že na obdrženou branku jsme vždy zareagovali včasným navýšením našeho náskoku. Bylo to tak u všech tří našich inkasovaných gólů. Začalo to další spoluprací Jíři s Vácou. Prvně jmenovaný nabil celticskému kanonýrovi tentokrát na poměrně dalekonosnou ránu - 3:1.

Za tohoto skóre jsme šli do kabin (no dobře, ke střídačce). I v druhém poločase se soupeř snažil s vývojem střetnutí něco udělat, dopředu chodil standardně ve čtyřech hráčích, útočníci se snažili pálit, jak to šlo. To ale rozhodně neznamená, že my jsme se jen koukali. Několikrát jsme i my měli možnost skórovat, v nadějných pozicích se (nehledě na aktuální skóre) ocitli Brejchys, Krychloun nebo několikrát Váca (ten nedopřál Sushimu oslavit padesátý zápas za Celtic alespoň asistencí, protože sólo, do kterého ho náš kapitán - ano, sám to příliš nechápe - poslal, ukončil po kličce brankáři dobíhající obránce).

První gól druhého poločasu tak vstřelil soupeř, a to parádní trefou k tyči. Jak už jsem avizoval výše, přišla rychlá odpověď. Czechmate nabil Krychlounovi, který velmi dobrou jarní formu potvrdil svou druhou brankou za Celtic.

Utkání mělo ještě jednu zápletku, když zhruba sedm minut před koncem Bába znovu snížila na rozdíl jediného gólu (Czechmate si - naštěstí chybně - myslel, že je vyrovnáno, a hned chtěl skórovat). Znovu naštěstí zafungovalo pravidlo "dostaneš - dáš". Navzdory tendencí některých žabiček udržet balon po zbytek zápasu u rohového praporku se nám podařilo ještě jednou prosadit. Pavel poslal výbornou přihrávku před prázdnou bránu Vácovi, který se v těchto situacích mýlí maximálně jednou za deset let. Radostí vybuchla tříčlenná lavička i většina bojovníků na place - bylo rozhodnuto! První dva body z páté ligy máme na kontě!

Sushi

P. S.: Málem bych zapomněl na Vácovo gesto fair-play, za které sklidil aplaus všech hráčů. Vácův první pokus se odrazil do obličeje protihráče, jenž se začal svíjet bolestí. Váca se rázem ocitl sám před brankářem, namísto gólu ale kopnul míč do autu. Jseš frajer, Váco!