Celtic THK - Celtic Prague FC 3:1
Vydřené sladké vítězství
(hráno 19. dubna 2012 v Záběhlicích, UMT3, od 20.15)
Že nepůjde o zápas jako každý jiný, bylo evidentní předem. Jednak nám bylo jasné, že proti nám budou stát fotbalisti typu Bonga, a především nám stále neleze do hlavy, proč si jeden Celtic musel cestu do čtyřky proklestit z osmičky a druhý, který má navíc dresy i logo jako Panathinaikos, začal právě rovnou ve čtyřce. Je fakt, že kdyby se místo Celtic jmenovali třeba Tatran Ohanbí, tak je nám to asi víceméně buřt.
Jiskřilo se od úvodních minut, hráli jsme skutečně tvrději než obvykle, někdy to byl záměr, někdy to bylo i proto, že jsme sice balón hrát chtěli, ale prostě se nám to nepodařilo. Na koně nás navíc dostal úvodní gól, který po Sušiho asistenci bůhvíjakou škvírkou mezi gólmanem a tyčí procpal do brány Váca.
Potom jsme se uklidnili a utvrdili v taktice důsledného a tvrdého bránění, napadání rozehrávky a rychlých brejků. Fotbalové kvality soupeře byly zřejmé, ale díky skvělému forčekingu Honzíka, Czechmatea a Váci, zdvojování v obraně (v ní suprově zahráli Krychloun, Hlína i lehce indisponovaný Pavel) a protivníkově vlastní snaze hrát až do kuchyně se k příliš šancím nedostával. Pokud ano, mířil buď vedle, nebo zasáhl vynikající Bláža. A pak přišla podobná situace jako u první trefy, jen balón namísto Sušiho vypíchl a následně Vácovi nabídl Krychloun. Náš kanonýr vypálil tak precizně, že míč ťuknul do obou tyček a pak zapadl do sítě. Ještě do poločasu mohl hlavičkou po rohu zvýšit Krychloun, ale jeho pokus šel nad.
Druhá půle byla víc rozháraná i rozhádaná, soupeře deptalo prohrávání s "dřeváky", my si naopak vedení nad mistry světa užívali. Rozhodčí navíc nepískal skoro nic, což se samozřejmě pokaždé jiné straně nelíbilo. Co se nám pochopitelně líbilo, byl gól na 3:0. Czechmate poslal z lajny tvrdý centr před bránu, kde Váca donutil stopera k vlastňáku, ale my ho počítáme Vácovi :-) Tím tak Váca splnil svůj slib, který nikdy nedal, že za Sušiho taxi z Edenu do Záběhlic zaplatí hattrickem :-)
I soupeř se dočkal branky, která byla z ranku šťastných. Na dvakrát tečovanou střelu sice Bláža dokázal zareagovat, ale ne natolik, aby to nebylo 3:1. Potom už jsme se soustředili především na bránění, při němž jsme se nestyděli v případě nutnosti odkopnout míč mimo areál nebo střídat při hrozící gólovce. Opět nás podržel Bláža, ale i my jsme mohli po několika protiútocích ještě skórovat. Nestalo se, ale mrzet nás to nemusí, naše jméno jsme uhájili a doufáme, že se náš spor nebude táhnout tak dlouho, jako soud tří Bohemek :-)))
Suši