Celtic THK - 1. W.C. 2:2 + Celtic THK - FC Sargas 3:2 + Celtic THK - Stará garda 2:5

Padesátiprocentní závěr sezony

(hráno 1., 8. a 22. června 2011 na Mikulovce, UMT3, dvakrát od 18.15 a naposledy od 19.30)

Pozdě, ale přece tu máme ohlédnutí za posledními třemi zápasy skončené sezóny. Protože už si toho zas až tolik nepamatuju, bude to jakýsi trojreport se shrnutím toho nejdůležitějšího.

To úplně nejdůležitější bylo to, že jsme se kolo před koncem definitivně zachránili, a tak si pětku zahrajeme i na podzim. Už ne tolik podstatné, ale pro změnu zajímavé, je to, že se za zmíněná tři utkání vystřídali v naší brance čtyři gólmani! Plichtu 2:2 odchytal ještě před svým odletem za oceán Bláža a u vítězství nad Sargasem 3:2 byl Soukíno.

Jenže na závěrečný duel se Starou gardou ani jedna z našich stálých opor nemohla, a tak se do kasy postavil Brejchys, který dlouho odolával ofenzivním choutkám soupeře, za což si také vysloužil ocenění Muže zápasu. V průběhu druhého poločasu už ale gardisté našli recept, jak ho překonat, no a po čtyřech gólech to Brejchyse trochu přestalo bavit. Ne že by z branky utíkal, to vůbec, ale byl frustrovaný, že toho příliš nechytil. To nelze než rozporovat, protože nebýt jeho, tak bychom odešli s debaklem - zvlášť některé zákroky v první půli byly skvělé! Přesto Brejchysovi zhruba deset minut před koncem Suši za stavu 1:4 nabídl výměnu. Bylo to poprvé od památného zápasu s dvěma polovlastenci, co se náš kapitán mezi tři tyče odvážil vlézt. A dařilo se mu rozhodně lépe než posledně. Dostal jen jeden gól střelou do protipohybu, jednu šanci chytil a pak dokonce nahrál Lukymu do pozice, z níž snížil na konečných 2:5.

Poslední zápas jara byl vůbec zvláštní. Jen díky tomu, že jsme nehráli v tradičních 18.15, ale v 19.30, jsme se vyhnuli obrovskému slejváku, který skrápěl Prahu. Utkání, jež se konala před tím naším, se musela dokonce přerušovat. Nejenže nárazy od přívalů deště byly nepříjemnější než ty od protihráčů, ale nebylo skoro ani vidět.

I z toho důvodu jsme zvažovali všechny možné varianty, jak k zápasu přistoupit. Nakonec to za nás částečně rozhodlo počasí, které se uklidnilo. Chvilkami sice prišelo, ale jen lehce (nebo jsme to už nevnímali). Porážku 2:5 možná déšť (a s ním spojená touha se nezranit) stejně jako přístup k duelu, v němž o nic nešlo, trochu ovlivnily, ale především proti nám stál silnější soupeř.

To v předchozích dvou střetnutích jsme narazili na vyrovnanější protivníky, ačkoliv proti 1. W.C. jsme dvakrát dotahovali, naštěstí úspěšně. Zápas hodně vyšel Lukymu, který nejdřív vtipným dloubáčkem připravil gól pro Stenlyho a poté zakončil pěknou kombinaci s Pavlem. Naopak se moc nevedlo Sušimu, který nesl vinu na obou obdržených brankách, a Vácovi, jenž z několika šancí neproměnil tentokrát ani jednu.

Ani souboj se Sargasem nebyl tak pohodový, jak bychom si duel s posledním týmem tabulky představovali. Herně jsme sice měli navrch, ale kdyby měl soupeř více štěstí, mohla to být klidně plichta. Spornou situací byl především neuznaný gól Sargasu asi 15 minut před koncem za stavu 2:1 nebo 3:1 (už je to přece jenom nějaký ten týden zpátky). Suši ve slibné pozici fauloval jednoho z útočníků, který ještě v pádu stihnul přihrát spoluhráči. Ten napřáhl, vypálil a ozval se hvizd signalizující předchozí nedovolený zákrok. Samozřejmě že střela skončila v síti.

Dá se říci, že si za to Sargas mohl tak trochu sám, protože po každém zákroku, ať už byl či nebyl odpískán, se začali dohadovat s rozhodčím. Tu žádali přímák, tu kartu... Sudí zkrátka nastavili volnější metr, s nímž se Sargas nedokáal vyrovnat. A když došlo ve výše popsané situaci k jasnému faulu, tak rozhodčí písknul co nejdřív, aby předešel dalšímu kecání. Bohužel pro soupeře z toho zrovna byl gól.

Aby si arbitři šťouraly aspoň malinko udobřili, nařídili v době, kdy avizovali poslední akci zápasu, pokutový kop. Z něj Sargas upravil na konečných 3:2 z našeho pohledu. Je třeba také zmínit dva góly Czechmatea, jehož o hattrick připravilo jen břevno při další tvrdé ráně. Díky dvěma bodům jsme mohli slavit záchranu, která se ale pochopitelně zapila především na dokopné.

Ta byla bohužel vinou několika faktorů (Blážův a Pavlův výlet do USA, Czechmateova cesta do Polska, oslavy státnic...) poměrně chudá na účast hráčů (Suši, Váca, Luky, Jířa, Stenly a na jedno pivo Brejchys), díky Lukymu se nás ale sešlo aspoň jedenáct, protože dorazilo pár jeho kamarádů a Kačka. Nejdřív jsme mlčky zkoukli porážku lvíčat v semifinále Eura se Švýcary a poté si nemlčky dali pár piv a zahráli si třeba i stolní fotbálek. Bujarou náladu okusili i naši spolucestující v nočním autobuse, kteří byli přítomni zpěvu lidových písní a Sušiho rozhovoru s Vácou. Oddanost k týmovým radovánkám prokázal hlavně Stenly, který kvůli absenci nočního spojení do Lipenců jel ze Zbraslavi na Sušiho nenafouklém kole.

Málem bych zapomněl vyhlásit Muže sezony... Toho jsme bohužel nemohli dekorovat na dokopné, protože jednak nepřinesl Soukíno jemu na podzim zapůjčené korunovační klenoty a jednak nedorazil ten, komu měly být předány. Díky třem oceněním Muže zápasu a dvěma Hvězdám zápasu (které rozhodly, protože tři Muže měli i Krychloun a Pavel) se vítězem za jaro 2011 stal Bláža! Třikrát hurá!

P. S.: Autor se omlouvá, že zmínil jen to, na co si dobře pamatuje, což jsou hlavně situace, jichž byl účasten. Zároveň nabízí komukoliv, kdo by chtěl příště přihřát polívčičku sobě, ať napíše další report.

Sushi